cz en


První nepřímou zmínku o vaření piva

V Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26.prosince 1327, kterou král navrací městu, některá privilegia, jež shořela a byla zničena v námi blíže neznámé době při přepadu města zemským škůdcem Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umožňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šenkovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km).

Pivovarnictví v Nymburce od počátku třicetileté války

Třicetiletá válka značně poškodila hospodářství nejen zemí českých, ale i celé Evropy. Tento proces se samozřejmě nevyhnul ani pivovarnictví. V době, kdy nebylo obilí ani na základní potraviny, těžko mohl někdo ve větší míře vařit pivo. Se stejnou situací se setkáváme také v Nymburce.

Krátce před třicetiletou válkou

proběhla celková reorganizace městského pivovarnictví. Ostrým konkurenčním bojem vytlačila levná venkovská piva své městské protivníky z jejich původních domén. To mělo za následek rušení malých soukromých pivovarů ve městě a vznik jednoho společného pivovaru, pivovaru obecního.

Nymbursky městský pivovar...

...a činnost Měšťanského výboru právovárečného
S účinností od 1. ledna 1785 byl ustanoven Měšťanský pivovar, jehož řídil Měšťansky výbor právovárečný, který také rozhodoval o tom, komu bude pivovar pronajat. Nájemce obvykle získal pivovar se sladovnou na dobu čtyř let za 1 300 zlatých, přičemž musel každý rok zaplatit navíc královský ordinární i extraordinární tác.
Měšťanský výbor právovárečný, vědom si svých práv i finančního profitu, bránil dovozu cizího piva do Nymburka. Konkurence levnějšího piva z panských pivovarů v Dymokurech, Kovanicích, Lysé nad Labem, Poděbradech a Ronově (drive zámek a sídlo Novoronovského panství, dnes místní část Hrubého Jeseníka) znamenala pro nymburské právovárečné měšťany nejen snížení zisků, ale také hrozbu do budoucna, že nebudou moci takový příval zastavit a dojde k ohrožení vlastního městského trhu. K prvním pokusům o přetržení staletého monopolního odbytu nymburského piva ve městě došlo ve dvacátých letech 19. století, kdy si důstojníci nově zřízené remontní stanice, jejichž kasárna byla na Rejdišti, vymohli, že ve vojenském výčepu Karla Libotovského mohou být čepována i cizí piva. Definitivní prolomení městského trhu nastalo v lednu 1847, kdy magistrát povolil dovoz cizího piva do města, a to pouze s jednou podmínkou: pivo musí být chutné. 0 necelých padesát let později došlo k prvním jednáním o zrušení měšťanského pivovaru, který ve vleku Měšťanského výboru právovárečného pozbyl veškerou konkurenceschopnost, a založení nové akciové společnosti Nymburský pivovar.

Nymburský pivovar s. r. o.

... jelikož sládek p. Čeněk Ruck I. listopadu 1895 pivovar várečenstva odevzdati zamýšlí a od dalšího ustupuje, aby se pivovar převzal do vlastni režie. K tomu cíli, aby poněkud rekonstruován býti mohl, aby se vypsala subskripce na 250 várečních podílů po 400 zlatých, což rovná se kapitálu 100 000 zlatých.

Zprávy o jednání o rozšíření pivováru

dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím 14. července 1894
V červenci roku 1894 začaly přípravy k vytvoření akciové společnosti Nymburský pivovar. Jak se můžeme dočíst výše ze zprávy o jednání o rozšíření pivovaru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím, první kroky vedly k vypsání 250 várečných podílů po 400 zlatých. Někdy na počátku roku 1895 navrhl
nymburský advokát a významný regionální politik JUDr. Václav Krouský, aby byl nymbursky pivovar přeměněn na společnost s ručením omezením. To se stalo a výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi č. 2064 ze dne 29. dubna 1895 byl konstituován Nymbursky pivovar, s. r. o.

Od této doby můžeme počítat novou éru nymburského pivovarnictví.

Hned první sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.
Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války.
Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několika staleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě.Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927 po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci
strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl.
Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A
to také o něčem svědčí.Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69.místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.

Druhá světová válka...

...znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8° a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byly i další restriktivní opatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.

Od roku 1948

se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce.

V roce 1955

Kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stale místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil vystav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.

Po roce 1989

se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha. Tato akciová společnost sdružovala kromě nymburského pivovaru také pivovary Podkováň, Kutná Hora, Benešov, sodovkárnu Příbram a stáčírnu a sladovnu Kralupy nad Vltavou.

V současné době

je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů.